Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang Amadeus Mozart - (1756-1791)
0 Mozartovi mluvili jeho současníci jako o zázračném dítěti ze Salzburgu. Není divu, vždyť již v šesti letech absolvoval velmi úspěšné turné po Evropě a byl pozván samotnou císařovnou Marií Terezií, aby předvedl své umění před vídeňským císařským dvorem.
To, že byl Mozart dítětem neobvyklých schopností, mu umožnilo procestovat v mládí velkou část Evropy. Tehdejší cestování ale nebylo pohodlné. I u dospělých lidí mnohdy vedlo k velikému tělesnému vyčerpání. A tak se dnešní Mozartovi životopisci domnívají, že právě ty vyčerpávající cesty byly příčinou častých angín, katarů dýchacích cest a kloubního revmatismu, o němž se Mozart zmiňuje v dopisech posílaných z různých evropských měst otci do Salzburgu.
Putování po Evropě ukončil ve dvaceti třech letech. Usadil se v Salzburgu a vstoupil do služeb tamějšího arcibiskupa. Po dvou letech přesídlil do Vídně, kde podle svého vyjádření prožíval nejšťastnější léta života. Hmotné zabezpečení si zajišťoval vyučováním hudby a koncertováním.
V roce 1782 se rozhodl pro sňatek s Konstancií Weberovou. Zpočátku bylo manželství šťastné. Snad i proto, že Mozart byl neobyčejně pilný a skromný. Pracoval od šesti hodin ráno, nejdříve se věnoval komponování, pak vyučoval žáky z bohatých vídeňských rodin, občas vystupoval na koncertech. Končil většinou až kolem půlnoci.
Roku 1784 onemocněl. Podle zachovaných zpráv se zdá, že běželo o kloubní revmatismus. Průběh onemocnění byl velmi těžký, což soudíme podle zápisu, který učinil ve svém deníku o tři roky později. Vrchol společenských i finančních úspěchů představoval nejspíš rok 1786, kdy byla poprvé na jevišti uvedena opera Figaro, která byla v roce 1787 s velikým úspěchem provedena také v Praze. Téhož roku v říjnu se Praha dočkala i premiéry slavné opery Don Giovani. Následujícího roku se však začal Mozart potýkat s finančními potížemi a koncem roku se ocitl téměř na pokraji bídy. Příčinou byl úbytek žáků a také nepřicházela další pozvání na koncertování.
Pak přišel pro Mozarta osudný rok 1791. V květnu toho roku začal pracovat na opeře Kouzelná flétna. To se ještě cítil celkem zdráv. V červnu a červenci si ale začal stěžovat na bolesti v bederní krajině, provázené velikou únavou. Pojal tehdy podezření, že ho chce někdo otrávit. V druhé polovině září přijel do Prahy i se svou manželkou a zúčastnil se premiéry své opery La Clemenza di Tito. V té době poslal dopis do Londýna svému příteli a uvedl v něm: "Hlava se mi motá, držím se na nohou jen s námahou. Cítím, že moje hodiny jsou sečteny."
V listopadu se jeho zdravotní stav ještě zhoršil. Dostavily se křeče žaludku a často míval klamné představy, při nichž upadal do prudkého pláče. Od 20. listopadu již neopustil lůžko. Objevily se otoky dolních i horních končetin, často přicházela zimnice a zvracení. Nakonec se objevila svědivá kožní vyrážka.
3. prosince provedl lékař pouštění žilou. Následujícího dne se dostavila vysoká horečka a úporné bolesti hlavy. Lékař již doporučil pouze studené obklady na čelo. 5. prosince 1791 v 0:50 hodin Mozart zemřel. Bylo mu 35 let. Lékař, který Mozarta léčil, příčinu smrti neuvedl. Pitva provedena nebyla.
O Mozartově pohřbu se zachovala zajímavá zpráva: smuteční průvod doprovodil zemřelého jenom ke vchodu na hřbitov a dále již nebyli smuteční hosté vpuštěni. Tělo bylo pochováno pouze do chudinského hrobu a dodnes se neví, do kterého. S přihlédnutím k těmto údajům se dnes soudí, že příčinou smrti byl mor.
Dokonce byla vyslovena domněnka, že byl Mozart násilně otráven. Podezření padlo jednak na manželku, nežili v posledních letech ve šťastném manželství, dále na zednářskou lóži, jejíž tajemství prý Mozart prozradil operou Kouzelná flétna a podezřelým se stal i hudební skladatel Antonio Salieri, který prý Mozartovi záviděl umělecké úspěchy. O Salierim se traduje, že byl v posledních letech svého života duševně nemocný a před smrtí si prý vyčítal, že Mozartovi podal smrtelný jed.
Všechny zprávy o příčinách Mozartovy smrti nejsou dostatečně odborně ani historicky podloženy. Naskýtá se otázka, zda právě ustavičné osočování a podezírání Salieriho nezpůsobilo u něj duševní poruchu a přisvojování si pocitu viny za něco, co nespáchal.
A tak dodnes zůstává příčina Mozartovy předčasné smrti nevyřešeným historickým tajemstvím.
Komentáře
Přehled komentářů
ahoj je mi sice jenom 10 let ale vím o Mocartovi skoro všetsko máš to tu sice dobrý a máš tadně ale nevíš o nějakých dost dobrých stránkách jestli jo tk mí ICQ je gotka ale kdibis nevjěděla tak to nevadí ale přece se jenom mužeš ozvat tak ahoj
simonka
(simča, 23. 1. 2008 19:05)